Každý rok, pořádáme Pekelnou akci pro starší skauty a skautky, kteří mají přejít na táboře do roverského kmene. Ani tento rok nebyl výjimkou.
Vzala jsem si akci na starost společně s Petrem, Týnou a Hyneček, protože jsme byli plní zážitků a nápadů z roverského kurzu Svatoplukovy pruty.
Začali jsme plánovat asi měsíc předem, ale i s velkým předstihem na přípravu jsme se nevyhnuli stresu před odjezdem.
Akce se konala ke konci října před dušičkami, v době kdy většina měla podzimní prázdniny spojené s volbami a státním svátkem 28. října. Pozvali jsme celkem pět lidí z třináctky a k našemu velkému překvapení jich jelo jen o jednoho méně. Ještě před odjezdem jsme všechny nalákali na vyšetřování vraždy starosty Junáka Josefa „Josého“ Výprachtického – vrah měl být údajně ukryt kdesi v Krkonoších. Proto jsme vyrazili na mojí chalupu u Rokytnice nad Jizerou v Končínách.
V pátek se tedy část sešla na autobusové zastávce na Černém mostě v Praze a část jela autem. Důležité je, že jsme se všichni sešli v Rokytnici na autobusovém nádraží. Teď jenom zbývalo se za tmy dostat do chalupy, která byla 3km daleko. Všichni jsme sem jeli inkognito a proto se tak museli chovat i po cestě – nejprve nesměli dopustit, aby je vidělo jakékoliv auto, dále nesměli ani mluvit, sem tam popobíhali, sem tam někoho museli vzít na záda apod. Nakonec bezpečně přiběhli do teplé chalupy, kde na ně čekala bohatá večeře. Po večeři jsme si nové vyšetřovatele prověřili psychologickým testem a nakonec také jak umějí lhát, aby ustáli kdejaké výslechy.
Další den ráno jsme začali zajímavou snídani, při které se vytvořili dvojce a vždy jeden z ní měl buď zavázané ruce za zády, nebo zavázané oči šátkem. Potom jsme si zahráli krátkou běhací hru opět na dvojce, při které se museli dvojce vzájemně podporovat vzkazy, které si psali na určitém místě, kde se nikdy spolu nepotkali. Po téhle rozcvičce jsme se chvíli bavili o rozdělení mužských a ženských rolí, a jestli jsou to stereotypy dané už od pravěku a tak jsme si na základě toho, tyto “dané role“ vyměnili. Kluci například přebalovali Johanku nebo vařili oběd a oproti tomu holky nám spravily kliku a vyměnily kolo u auta. Myslím, že obě skupiny své úkoly zvládly skvěle a k tomu jsme měli dobrý oběd, takže tento program považuji za velmi úspěšný. Po obědě byl program ve znamení divadla – zkusili jsme si “živé obrazy“ nebo hru na předávání mimického znamení. Před večeří ještě Viki všechny poučil o správném rozvrhnutí času a čekala nás povídavá večeře u palačinek. Večer probíhal klidně – ti ospalá se odebrali do postelí a jiní hráli zapáleně ping pong až do noci.
Druhé ráno už probíhalo bez jakéhokoliv ztížení snídat, ale také to mělo svůj důvod. Po klidné snídani byla na programu služba a ta znamenala sekání dříví, trhání kytek a v neposlední řadě také likvidace náletů před chalupou, zkrátka jsme se nenudili. Po vydatném obědě přišla zpráva (museli jsme ji ovšem nejdříve chytit) z ústředí, že vrah se vyskytoval nedaleko Huťského vodopádu. Tak se vyšetřovatelé vydali tímto směrem, ale bohužel vrah tam nebyl a nezanechal za sebou ani žádné zprávy. Po příchodu do chalupy byla nachystaná večeře a taky je čekalo oznámení, že by měli kontaktovat některého ze zahraničních detektivů a poprosit je o pomoc. Tak si všichni detektivy rozdělili a začali jim psát email – háček byl v tom, že email museli poslat přesně ve 21:00 a to i v jiném časovém pásmu a tak se pak stalo, že například kvůli poručíku Columbovi někdo vstával v 5 hodin ráno. Po večeři, mimo psaní emailů, také probíhala prezentace roverských kurzů, na které je možnost v příštím roce eventuálně jet. Večer se opět táhl v pozadí hry stolní tenis a také nás opustil Kapi a Viki, kteří museli odjet dříve.
Odjezdové ráno jsme započali vyráběním žonglovacích míčků, které jsme následovně vyzkoušeli v praxi a na závěr jsme si házeli vajíčkem, což znamenalo vynaložit docela úsilí jak chytaní tak házení, protože hra spočívala v tom, že jsme se objetím jednoho kola posouvali vždy o krok dozadu, takže to finálně vypadalo tak, že polovina z nás byla ve svahu a druhá skoro za chalupou. Potom následoval úklid a rozloučení, při kterém nemohlo chybět závěrečné foto.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kdo se zúčastnili a zejména těm, kteří mi pomáhali jako Janina a Panda za all inclusive jídelní servis a Vikimu za velkou pomoc a podporu při přípravách, moc jsem si to s vámi užila a doufám, že příště to bude ještě povedenější!
Díky moc,
Anče
Akce se zúčastnili: Kapi, Viki, Janina, Johanka, Panda, Mamut, Kulihrášek, Kuba, Viktor (Jindra), Anička, Adam, Savče, Petr, Loki, Týna a Pája
Další fotky můžete najít na rajčeti zde: http://annes-maslo.rajce.idnes.cz/Pekelna_akce_2013/