Nejvýznamější únorovou událostí byl pro skauty jednoznačně ples. Přestože se jedná o společenskou událost pro veřejnost, zúčastní se ho pravidelně i starší skauti a skautky. Reportáž z příprav i samotného plesu napsala Smíšek (Katka Mervartová, 14 let):
Dne 22. února v sobotu se uskutečnil skautský ples v sokolovně ve Zdibech. Přípravy začaly už okolo desáté hodiny dopoledne. Starší skauti společně s rovery se pustili do příprav. Nejdříve jsme rozmístili stoly a židle, zametli velice kluzkou podlahu a dali ubrusy na již rozmístěné stoly. Pak jsme dlouho nafukovali sto dvacet balónků bílé, zelené a oranžové barvy, které jsme rozvěsili po celém sálu. Taky jsme připravili na pomocné stoly malou a velkou tombolu. Práce nám šla rychle a tak jsme se dostali k posledním drobným úpravám v podobě skautského znaku zavěšeného nad podiem nebo nápisu „skautský ples“ z krepáku na zdi. Nakonec byla místnost připravena.
Ples začal v sedm hodin večer. Lidé proudili dveřmi, ženy v krásných šatech všech barev a muži většinou v obleku. Na podiu hrála živá kapela (Orchestr Petra Holuba, pozn. redakce). Lidé tančili do rytmu hudby a zaplnili celý parket. Skautský ples se konal na den sesterství, což je mezinárodní svátek přátelství, který slaví skautky a skauti celého světa. V tento den se i narodil Robert Baden – Powell, zakladatel skautingu a jeho žena Olave Baden-Powell. Po asi dvou hodinách zábavy se vyhlásila malá tombola v podobě jablek, hrníčků, skleniček, sladkostí, balíčků a květin. Následovala velká tombola v podobě sazenic stromů, malých elektrických přístrojů, váz a tašek.
Následující den jsme samozřejmě museli sokolovnu uklidit. Sešli jsme se později v jedenáct dopoledne, protože uklízení trvá kratší dobu než připravování. Sundali jsme všechny balónky, naskládali stoly a židle do výklenků po stranách tělocvičny, zametli a sundali ostatní výzdobu. Já osobně myslím, že se devátý skautský ples opravdu povedl a že jsme si to všichni užili.
Nelze opomenout ani další program – ples byl zahájen vystoupením tanečního dua Jana a Jindra, kteří předvedli waltz a quickstep. Dalším bodem byl moderní tanec v podání děvčat ze Základní umělecké školy Klecany, kde vystupovaly i naše světlušky. Formální část zakončilo dechberoucí vystoupení skupiny JNS cheerleaders, po kterém nastoupil DJ Šramus a diskotéka, která pokračovala dlouho do noci.
Na plese se podílela celá řada lidí, kterým bychom touto cestou rádi poděkovali. Za všechny jmenujme alespoň organizační tým Janina (Jana Kovalská), Anče (Anna Sýkorová), Mamut (Pavel Hurt), Vlaďka (Vladimíra Jandovská) a především Panda (Lukáš Kovalský), který ples zaštítil jako hlavní organizátor. Dále patří obrovské díky našim sponzorům, zejména městu Klecany, bez kterých by ples nešlo vůbec zorganizovat.
Samozřejmě se skauti nevěnují jen plesání. 1. oddíl světlušek se věnoval opět přípravě na závody, holky také plánovaly návštěvu divadla. Také se vyhlašovalo bodování za půl roku – nejúspěšnější světlušky Verunek, Shauny, Anička, Bára, Lucka a Sára budou odměněny návštěvou bazénu na Šutce. Podrobnou zprávu o oddílové činnosti napsal vedoucí 3. oddílu Mamut:
Vlčata se během únorových schůzek připravovala na blížící se závody vlčat a světlušek. Trénovala nejrůznější šifry a učila se nejvýznamnější osobnosti dějin zemí českých. Vlčata také měla přespání na srubu, které bylo tentokrát pojato spíše herně. Po dlouhé době jsme si tak mohli zahrát hry, které jsou bohužel během klastických schůzek nerealizovatelné kvůli přítomnosti ostatních oddílů. Významnou únorovou událostí byl i dlouho očekávaný přestup devíti vlčat do oddílu skautů a skautek. Jednalo se o Kubu, Simbu, Filipa, Matěje, Martina, Houbaře, Šídla, Péťu a Houbičku. Než však výše uvedení podstoupili přechodový rituál, připravili si pro menší vlčata povídání o tom, proč začali se skautingem, co je nejvíce bavilo atd. Také se shodli na tom, že jim ostatní vlčata budou chybět a že budou na 3. oddíl rádi vzpomínat. Na oplátku jim menší vlčata napsala dopisy na rozloučenou. Poté byla starší vlčata odvedena ke skautům, aby byla podrobena vstupní zkoušce a přijata do 13. Oddílu, zatímco mladší vlčata se oddala obvyklým hrátkám.
Pro 13. oddíl bylo jednoznačně největší událostí příchod nových členů. Tomu odpovídaly i programy schůzek, které byly zaměřeny především na poznávání nováčků – děti společně předváděli pantomimou pomoc ostatním a hráli seznamovací hry. Mimo to jsme i díky neobvykle teplému únoru mohli strávit část schůzek v klecanském háji, kde se děti učili nenápadnému pohybu v lese.
Skautské interview: 
Odpovídala Bára Machová, 13 let, členka 13. oddílu:
Jak dlouho chodíš do klecanského střediska?
BM: Dva roky, nastoupila jsem někdy v únoru
Proč jsi skautka?
BM: Zaujalo mě to, tak jsem to chtěla vyzkoušet a stal se z toho můj koníček. Jsou tam skvělí lidé, se kterýma si rozumím a naučím se různé dovednosti a lépe se poznám.
Co třeba ses mezi skauty naučila?
BM: Naučila jsem se například nějaký uzle, myslím, že se i chovám lépe. Od všeho trošku.
Dobře, jedeme dál: Která z únorových schůzek tě nejvíc bavila a co se na ní dělo?
BM: Nejvíc se mi líbila asi ta poslední. Mám k tomu víc důvodů. Těšila jsem se na přestup ke starším a bylo to pro mě něco zajímavýho. Líbilo se mi, jak jsme šli po slepu po areálu a snažili se projít těma překážkama s pomocí nějakého skauta nebo skautky. Také se mi líbilo, když jsme se světluškami jedly dorty.
A poslední otázka: na kterou letošní akci se nejvíc těšíš?
BM: Akci? To je složitý… Určitě se těším na výpravy nebo přespání, ale asi nejvíc se těším na tábor a na Sv. Jiří.