Tábor 2015

 

Fotogalerie:

Domečky vlčat: https://drive.google.com/folderview?id=0By3G5UK6463QfmZLeHZ6VHhyZWlTbTFaQkI0ZkJlZTVDVXdtdjA1U1lqdnBobzlqNzQ0UVk&usp=sharing

Dvoudenní výprava vlčat: https://drive.google.com/folderview?id=0By3G5UK6463QfktQZE9XbkJ0OTg5cVBFaTYtNXk2V1RCN2NGMmpldDhhQnhTOUdXU3pKbU0&usp=sharing

Dvoudenní výprava světlušek: https://drive.google.com/folderview?id=0BzCeGTFPd3AUfmdHeTZLdWlVenpQRGg3M2ZvN2ZhcTFlcE1WYmN6ZC1xVHBhd2dPMzdmcG8&usp=sharing

Roverská lesní škola: https://drive.google.com/folderview?id=0By3G5UK6463QflBacHBMTFhEZmNERl9GU0U1YVFVXy1IcUh0OGhKZS02WHR0eVpzZGUzTlk&usp=sharing

Fotografie od Anči: https://drive.google.com/folderview?id=0BzCeGTFPd3AUflR6QlhXRkt0M25hNUhDNGN5bVpaY2VURnNUeDJ4TXRpUkZRX0c1X0ZNUzA&usp=sharing

Ostatní: https://drive.google.com/folderview?id=0By3G5UK6463QfkJMZlZSVGl2d2p3Y216d1FyeGJoZFdvUnhEYVpUS1NKalJqZ0ttVFZEWEU&usp=sharing 

Rok co rok tábor představuje pomyslný vrchol oddílového programu a nejvýznamnější akci střediska. Tábor se stejně jako několik předešlých odehrával v Heřmanicich v Podještědí v okrese Liberec. Program byl rozdělen na etapovou hru a oddílový program. Etapová hra je hlavní celotáborový program určující téma tábora. Letošním tématem tábora byla evoluce. Na toto netradiční a zajímavé téma přišla Anče, která spolu se svým přípravným týmem celou „etapovku“ naplánovala a zrealizovala. Děti byly rozděleny do týmů, pojmenovaných po různých mikroskopických živočiších. Většina z Vás je jistě zná, takže místo zbytečného popisu a představování je uveden pouze jejich seznam – Bezlebeční, Vířníci, Želvušky, Mnohonožky, Ostnokožci, Žabernatky a Hlístice.

Cílem všech skupin bylo urazit strastiplnou cestu evoluce od miniaturních buňek po homo sapiens. Ale nepředbíhejme! Nejprve se skupiny musely seznámit se složitým světem jednoduchých buněk – z čeho se skládají, jak fungují a přežívají. Poté evoluce poprvé předvedla svá kouzla a z buněk se vyvinuly první složitější organismy, obývající pravěké oceány. Jenomže oceán není dětské pískoviště! Vše se tu řídí heslem „Sežer nebo budeš sežrán“. Dalším úkolem pro skupiny bylo vybavit svou rybičku pro život v oceánu. Rybičky si mohly vybrat z velkého množství maskovacích a obraných nástrojů – inkoust, jedový osten či nafukování. Samozřejmě vyhrála rybička, která dokázala své nástroje nejlépe využít. Přichází asi nejznámější období pravěku, kterým jsou druhohory s obrovskými dinosaury. Všichni si jistě vybaví velkého brachiosaura, opevněnou pevnost stegosaura či masožravého tyranosaura. I tito pravěcí hrůzostrašní titáni však byli starostliví rodiče a ztráta jejich vajec pro ně byla ohromnou tragédií. V tom spočívala další etapa – donést co nejvíce vlastních vajec do hnízda a zároveň získat co nejvíce vajec cizích. Evoluce to měla vše pěkně rozjeté, když tu jí veškeré plány překazil ten hloupý kus kamene, co spadl z oblohy. Země byla zamořena, nastala noc a velcí dinosauři vyhynuli. Přežít se však podařilo savcům, kteří se úspěšně adaptovali na nové životní podmínky. Z nich se nakonec vyklubali první opičí předci člověka, kteří se živili především sběrem plodů, které hledali v korunách vysokých stromů. Skupinkám nastaly krušné časy, když se dostavila doba ledová a musely se naučit lovit, utíkat před predátory, hledat vodu apod. V poslední etapě čelily skupiny již jako příslušníci homo sapiens nelehkému úkolu – osídlit tolik území, kolik jen bude možné. Po sečtení všech bodů se na úplném konci ukázalo, že zvítězily Ostnokožci pod vedením Matly. Do vítězného týmu dále patřili Adam, Nikyler, Bobr, Franta, Dudu, Pidikuře

Jak již bylo řečeno, druhou část táborového programu představovaly oddílové programy. Program 3. oddílu vlčat měl svůj vlastní symbolický rámec, který se odvíjel od celoroční oddílové činnosti. Tématem byl Mauglí a jeho příběhy. Vlčata dostala mezi sebe maskota Mauglího, aby se o něj starala a brala ho všude s sebou. Tak byl Mauglí přijat vlčí smečkou, nicméně nikoho ve smečce neznal a proto bylo potřeba, aby se všichni nejprve seznámili (kdo nezná svou smečku, jako by v ní nebyl!). Pro život v džungli však nestačí znát pouze svou smečku. Je třeba znát džungli samotnou. A tak se vlčata vydala do džungle, poznávala její obyvatele, naučila se v ní chovat a chránit ji. Stejně jako ostatní, také 3. oddíl se vydal na dvoudenní výpravu. Prvním cílem bylo Jablonné, kde jsme si dali oběd. Pokračovali jsme kolem Lemberku do Kněžic a Petrovic až jsme dorazili ke kopci Sokol. Tady jsme se utábořili. Druhý den jsme navštívili vrchol Sokola a také jeho naučnou stezku. Naobědvali jsme se u hájovny na Šestce a vyrazili zpátky do tábora. Celý oddílový program vyvrcholil výpravou za Šerchánem, kterého našli na vysoké skále. Smečka ho společnými silami porazila a na památku si vzala s sebou jeho tesáky.

O činnosti 13. oddílu vypovídají záznamy z jejich táborové kroniky:

„Na nějakou dobu opouštíme civilizaci. Během následujících 14 dní budeme všichni odkázáni sami na sebe, budeme překračovat svoje meze a čelit svému strachu, ale také poznávat nové přátele, učit se novým zkušenostem a zažít krásné dva týdny v přírodě a klidu Lužických hor.“

VERČA, ŠEBY

„Máme do hangáru přijít ve slušivém oblečení. Všichni už věděli, že to bude hudební večer s Šebym. Jako první úkol jsme dostali vymyslet seznam pěti písniček k táborovému ohni. Potom nám Šeby rozdělil 6 hudebních stylů. Na naší družinu zbyl metal a country. Nevěděli jsme vůbec nic. Pak přišla ta část, na kterou se určitě všichni těšili. Šeby nás naučil základy blues. Mně se Šebyho program líbil a myslím si, že si odborku všichni zasloužilil.“

ROCKY

„Jeden z programů byl, že Kulihráškovi někdo ukradl věci. Přespával v bunkrech a tam byly různé důkazy. Bylo sedm bunkrů, které jsme měli najít. My jich našli jen šest, a když jsme se vrátili, Kulihrášek nás ještě poslal na ten poslední na Mravenčák. Nakonec jsme stejně nic nenašli.“

HOUBIČKA

„Každý večer po nástupu se scházíme u ohniště a všichni někomu poděkují za to co pro něj za ten den udělal nebo se může někomu omluvit a třeba i někoho pochválit. Když všichni domluví, demokraticky (i přes hlasy všech rozhodnou vedoucí) se rozhodne, kdo za ten den vyhrál. Nakonec zpíváme večerku.“

PYRI

„Co já si pamatuju, vždy jsme jídlo dostávali, ale teď jsme museli pracovat, abychom ho dostali. Když Kulihrášek tuto myšlenku vyslovil, viděl jsem okolo sebe udivené místy vyděšené obličeje. Myslím, že jsem vypadal podobně, ale sám jsem byl šťastný, že to vedoucí napadlo, konečně se bude pořádně pracovat.“

HEADSHOT

„Každý pořádný tábor by nebyl bez pořádný sexuální dovednosti a tak se Kapi s Vlaďkou rozhodli, že udělají program na toto téma. Všichni si sedli a na papírek napsali své otázky na téma sexuální výchova. Pak jsme si na dané otázky odpovídali.“

ZTRÁŤA

„Běželi jsme připravený okruh, zatímco na nás roveři házeli barevný prášek. Takové táborové BARVÁM NEUTEČEŠ. Bylo to ohromně super hustý.“

KRÁL ARTUŠ

„Jeden z oddílových programů, co se mi na tomto táboře líbil, vymýšlel Kulihrášek. V lese nám natáhl několik lan jako lanové lávky. Naše trojice vše zvládla bez problémů a bleskurychle. Nikomu se nic nestalo, což je na třináctku docela pokrok.“

MATLA

Členové roverského kmene jako každý rok byli nejen hlavní pracovní silou, ale ochotně se podíleli na realizaci etapové hry a pomáhali na oddílových programech. Mnoho času na vlastní program neměli, přesto se občas vyskytla nějaká chvilka, kdy si mohli odpočinout či se postavit nějaké výzvě. Jednou z nejdůležitějších událostí na táboře je noční cesta k roverskému ohni, po jejímž zdárném absolvování je uchazeč přijat do roverského kmene. Také letos se roverská cesta uskutečnila a to hned pro šest poutníků – Smíška, Savče, Nitku, Matlu, Elvise a Adama. Zbytek kmene pro ně připravil oheň na vrcholu kopce Sokol. Všichni svou strastiplnou cestu zvládli na výbornou a všichni měli radost z nových přírůstků.

Letošní tábor byl výjimečný jednou věcí a to sice lesní školou, která probíhala v Heřmanicích třetí týden od začátku tábora a která byla určena pouze pro starší skauty a rovery. Hlavním organizátorem třetího týdne byl bratr Kid, který si pro účastníky lesní školy připravil nabitý a zajímavý program. Roveři byli seznámeni s lezením po skalách a vším, co k němu patří. Taky si tyto nově nabyté znalosti hned vyzkoušeli v praxi v duchu oblíbeného rčení, že pokud se někdo má naučit plavat, je nejlepší ho rovnou hodit do vody. Ani tady tomu nebylo jinak. Kromě nové zkušenosti si každý ověřil svou fyzickou a psychickou odolnost, když se náhle objevil na skutečné skále. Lesní školáci se také věnovali táborovému vaření, které zahrnovalo Setonův hrnec, vaření na žhavých uhlících, přírodní pec a řadu dalších triků, jak si v přírodě připravit chutný pokrm. Taky Janina s Kulihráškem si připravili několik programů. Janina s rovery a skauty probírala, jak je vlastně Junák organizován a kdo jsou jeho hlavní představitelé. Kulihrášek využil své znalosti Krav Magy a ukázal zájemcům několik praktických chvatů, jak se ubránit dotěrnému útočníkovi. Občas měli roveři zajištěný program i v noci, neboť absolvovali noční vylodění v Normandii a především se připravila druhá roverská cesta k ohni pro Pandu a Bobra, kteří dorazili na lesní školu po skončení tábora. Také oni svou roverskou cestu zvládli a kmen je přijal mezi sebe. Stejně jako tábor, také lesní škola byla zakončena v pátek slavnostním ohněm. Druhý den stačilo již jen sbalit zbytek tábora a vyrazit domů.

Pokud mám tábor celkově zhodnotit, myslím, že se letos vážně povedl. Etapová hra i oddílové programy byly nabité a zábavné, počasí nám až na výjimky také přálo a především nebyly žádné úrazy ani nemoci. Tým vedoucích fungoval velmi dobře a i přes únavu a všechen ten stres si vedli znamenitě. Stejně tak se činili kuchaři, kteří obětovali svůj čas a ochotně nám přijeli na tábor vařit. A především děkuji dětem, neboť jejich nadšené a spokojené tváře na konci tábora jsou pro nás vždy odměnou a ujišťují nás, že to co děláme, děláme dobře a že to celé má smysl.

Pavel Hurt – Mamut

Napsat komentář