„Dámy a pánové. Vítejte v NASA – Národní Astronomické Skautské Akademii! Čeká vás náročný výcvik, protože se na Zemi řítí asteroid, který za dvacet let, ne pardon, za dvacet minut vyhubí veškeré lidstvo! Zachraň se kdo můžeš!!!“ Jo, nezačalo to nejlíp… Z výcviku nakonec nebylo nic, jen posbírat to nejnutnější – kyslík, palivo, jídlo, vodu, a hurá do vesmíru. Aspoň, že máme schopný vedení – pomáhá nám geniální robot Marvin a kapitán Eso Rimmer, nejúspěšnější pilot v celé galaxii. Teda, aspoň to o sobě říká…
Každá celotáborová hra má své téma, ale letošní byla opravdu specifická v tom, že témata byla dvě – a jedno z nich přitom bylo skryté. Zdánlivě šlo v celé hře o závod posádek sedmi vesmírných lodí, kde v jednotlivých etapách děti sbíraly vylepšení na své lodi. Skrytým cílem celé hry bylo seznámit děti se skautským zákonem – souhrn deseti pravidel, které se každý skaut zavázal dodržovat. Do každé etapy jsme proto ukryli jeden z bodů skautského zákona.
Horko těžko jsme se dostali na oběžnou dráhu kolem Země. Měli jsme aspoň hezký výhled, jak to pod náma bouchá. Jenže co si budeme povídat, do neznámého vesmíru se nikomu z nás dvakrát nechce. Dobrá zpráva je, že na orbitě se pohybují kosmonauti, můžou nám pomoci seřídit trysky správným směrem. Špatná zpráva je, že je musíme najít. Horší zpráva je, že jim moc nerozumíme. A nejhorší zpráva je, že z některých se vyklubou pěkný lháři, takže veškerá naše snaha je najít je k ničemu.
První bod zákona zní Skaut je pravdomluvný. Chtěli jsme, aby děti poznaly na vlastní kůži, že může být dost nepříjemné, když vám někdo lže. Pro skauty je pravda jednou z nejvyšších hodnot, kterou vždy ctili a bránili – i v dobách, kdy za to byli krutě trestáni. Česká verze tohoto bodu se trochu liší od originálního „Skautově cti lze důvěřovat“. Zní to vznešeněji a být důvěryhodný znamená mnohem víc, než jen nelhat. Celotáborovou hru ale hrají i ti nejmladší, tak jsme se rozhodli pro jednodušší začátek.
Tak jsme se konečně někam pohli, a už můžeme prozkoumávat první planetu. Teda nevím, jestli se dá jako prozkoumávání označit zběsilej úprk před bandou mimozemšťanů, který nám likvidujou loď. Moje posádka nikde a místo ní tu trčím s nějakým… no dobře, je to docela sympaťák. Doteď mi dost pomáhal, ale přece jen je z jiný posádky. Dá se mu věřit? Hraje se o hodně, nepodrazí mě?
Při druhém bodě zákona, Skaut je věrný a oddaný, jsme děti postavili před velice obtížné rozhodnutí – mají zradit svého kamaráda a pomoci tím svojí posádce, nebo dodrží vzájemnou dohodu? Mezi vedoucími jsme strávili hodně času debatami nad náročností a přiměřeností této etapy, ale nakonec ji hráči ohodnotili jako jednu z nejlepších a hlavně, ve výrazné většině dohodu dodrželi a kamaráda nepodrazili.
Dobře, jsme zpátky na lodi, a teď nás čeká hromada oprav. Naštěstí se kapitánovi podařilo stopnout nějakou vesmírnou servisní službu. I s jejich pomocí nám to ale bude trvat pekelně dlouho. Opravit nádrž, přečerpat palivo, nastavit solární štít… Jak to jen udělat, aby nám to nezabralo celej den? Jasně, poprosíme ostatní posádky! Teď pomůžete vy nám, hned potom můžeme my pomoct vám. A máme to za chvilku sfouklý! Můžem zase vyrazit na cestu!
Třetí bod zákona zní Skaut je prospěšný a pomáhá jiným. Opět v rámci etapy děti spolupracovaly s jinými posádkami, ovšem tentokrát celé skupiny najednou. Každá skupina dostala sadu deseti úkolů, ale pouze sedm z nic bylo možné splnit bez pomoci. Na splnění zbylých tří potřebovali pomoc ostatních. Pomáhání ostatním je jedním z pilířů skautingu a vždy rádi vidíme, když si děti pomáhají i mezi sebou. Tahle etapa tak bavila nás i je.
Že je vesmír plný nebezpečí jsem tak nějak čekal. Ale doufal jsem, že aspoň u nás v lodi bude bezpečno! A ono nic. Napadl nás nějakej zákeřnej virus. Celá posádka musí být v karanténě. Nesmím s nikým mluvit, nesmím se na nikoho dokonce ani podívat. A práce je tu jak na kostele. A zrovna na mě zbyly ty věci, který mi vůbec nejdou! Jak to mám proboha tolik hodin zvládnout sám?
Čtvrtým bodem zákona je: Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. Kdy člověk nejlépe ocení, jak jsou pro něj přátelé a rodina důležití? Když je sám. Děti měly na několik hodin zakázánou jakoukoli komunikaci. Do toho dostali dost náročné úkoly. Tato etapa byla hodnocená spíše průměrně, příště bychom na to šli jinak.
Dnes jsme měli tu čest navštívit galaktického císaře. Nechtěli jsme dopadnout jako kapitán, který kvůli svému nevhodnému vystupování dostal od císařské stráže trochu přes ústa. Proto jsme při večeři dbali na etiketu a slušné mravy: jídlo dostal ten nejstarší, dámy měly přednost, sedělo se rovně a dbali jsme i na prostírání. Je to značně náročné a člověk se moc nenají, ale udělali jsme dojem.
Etapa k pátému bodu, Skaut je zdvořilý, byla jednou z nejzábavnějších. Děti sbíraly pravidla etikety z knihy Ladislava Špačka a následně je při večeři musely dodržovat. S vedoucími jsme byli nadšeni, jak se všichni snažili. Na chvilku se díky našim účastníkům proměnila táborová jídelna v luxusní restauraci. Atmosféra se nedá popsat, něco snad napoví fotky a video.
Začínám mít trochu pochybnosti o schopnostech kapitána Rimmera. Neříkal, že na týhle planetě dostal medaili za seřízení jadernejch reaktorů? A to že je celá planeta zamořená radiací a my to teď musíme čistit je náhoda? Ještě ke všemu tady pobíhají mutanti, a prokličkovat mezi nima je docela fuška. Dlouho jsem se tak nezapotil jako dneska…
Průběžně jsme se s dětmi bavili, jak se jim etapy líbí, a přestože chválily jejich originalitu, chybělo jim v nich více akce. Navíc jsme museli vymyslet náhradní plán pro šestý bod Skaut je ochránce přírody a cenných výtvorů lidských. Rozhodli jsme se pro velmi akční alternativu – posádky se přetahovaly mezi sebou a sprintovali mezi rovery pro papírky. Děti se vyřádily a ekologické poselství o čištění planety pochopily i tak.
Proletěli jsme bílou dírou. Docela hustý. Dostali jsme se někam, čemu Marvin říká „alternativní realita“. Teda, kapitán Marvin, abych byl přesnej. Všechno je tu jiný. Normálně dělám důstojníka, a všichni ti, co mi dřív šéfovali, mě musej poslouchat na slovo. Já jim ukážu, jak se má řídit vesmírná loď. Jen kdyby mě aspoň chvilku poslouchali, neběhali všude kolem, nežvanili a nebrečeli pořád… Bylo to fakt náročný, ještě že jsme zase zpátky!
Sedmý bod zní Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců a sedmá etapa trvala celý den. Na tento den si děti a vedoucí prohodili role. Posádky se střídaly, a vždy jedna z nich dostala na dvě hodiny úkol velet táboru. My vedoucí jsme měli hned dvojnásobnou radost – zaprvé si děti ve vymýšlení programů nevedly vůbec špatně a zadruhé pak všichni uznávali, že vést tábor je dřina sama o sobě a s nevychovanou tlupou je to naprosto nemožné. Tato etapa byla dětmi ohodnocena jako vůbec nejlepší.
Marvin má depku. Možná, že je geniální, ale teď mu definitivně hráblo. Museli jsme doletět na planetu Emorobo, kde mu kalibrovali emoce. Nevěřil bych, kolik jich takovej robot může mít. Museli jsme skládat milostnou básničku, vymýšlet vtipy, rozesmát smutnou princeznu, hrabat se v kýblu čehosi odpornýho, poslepu důvěřovat ostatním, ovládnout svůj vztek meditací a poznat nejrůznější fobie.
Osmým bodem zákona je Skaut je veselé mysli. Jednotlivá stanoviště se týkala různých emocí: láska, radost, smutek, odpor, důvěra, vztek, strach. Skauti samozřejmě nemusí mít vždy pusu od ucha k uchu, ale věříme, že člověk by měl mít radost ze života a snažit se hledat ve světě ty dobré věci.
Dostali jsme se do vesmírný války! Mimozemšťani nám útočí na lodě, na obranu používáme štíty, a pak k protiútoku lasery. Na co si musíme dávat pozor, je dostatek energie. Baterie se totiž rychle vyčerpají a postavit elektrárnu, která by energii dodávala pořád je docela oříšek. Ale určitě se to vyplatí.
Devátá etapa měla mnoho rovin. Jedna z nich byla strategická – posádky se rozhodovaly, jak rozdělit energii mezi lasery a štíty. To souvisí s bodem zákona Skaut je hospodárný. Učíme děti, že se ničím nemá plýtvat – ať je to energie do laserů, nebo každodenní věci jako voda, elektřina, jídlo nebo peníze.
Tak jsme na konci. Konečně jsme našli planetu, na který se dá žít. Teď už je to na nás, proto si nastavíme nějaký pravidla. Během cesty vesmírem jsme toho zažili hodně, máme představu o tom, co chceme a co opravdu nechceme.
Desátý bod zákona shrnuje všechny předchozí a zní Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích. V rámci desáté etapy se děti ohlížely za celým táborem a sepsaly si vlastní pravidla, podle kterých by chtěly žít. Protože jsme jako vedoucí nemohli podobu těchto pravidel nijak ovlivnit, nezbývalo nám než doufat, že se skautskému zákonu přece jen budou podobat.
A jak to dopadlo? Přesvědčte se sami – pravidla jednotlivých posádek jsou vyvěšená v naší klubovně.
- Helios – Dave, Nikiller, Plaváček, Copy, Jorik, Maty, Anežka
- Galactica – Veru, Tee-pee, Klára, Niki, Táda, Bobr, Ježeček
Apollo – Verča, Headshot, Šídlo, Shauny, Dudu, Anička, Myšpulín, Padáček
- Enterprise – Ztracenej, Áda, Brepta, Verča, Batman, Anežka, Oslík
- Juno – Houbička, Adéla, Rocky, Mája (včelka Mája), Krteček, Kamilka, Mára
- Asgard – Torpi, Pyromanka, Míša, Aneta, Lepenka, Maty, Matouš, Black
- Voyager – Simba, Andy, Hrášek, Kačena, Rychlonožka, Tomík, Hrošík
Článek sepsal a etapovou hrou provázel
robot Marvin alias Kapi