Letošní březen nám přinesl krásné počasí, mnohem teplejší, než na jaké jsme v tomto období zvyklí. Starost o globální oteplování přenecháme klimatologům, pro naše oddíly to především znamenalo ideální podmínky pro jejich program:
První oddíl v březnu začal pracovat se stezkami, holky, co dostaly nováčka, se seznámily s tím, jak ho mají vyplňovat a zažily si i první program. Pokračuje příprava na závody, tentokrát světlušky řešily krizové situace a komunikaci s neznámým člověkem – to si holky opravdu vyzkoušely, když volaly do pokladny Divadla v Dlouhé, aby objednaly lístky. Dále hledaly, kde je divadlo Minor a jakými dopravními prostředky se tam dostanou a ke konci března se konečně vydaly do dlouho očekávaného divadla na představení Zahrada. Zúčastnilo se 15 světlušek a všem se to moc líbilo. Březen zakončí přespáním pro malé holky, kde se budou opět připravovat na závody a vyzkouší si i malé dopravní hřiště.
Třetí oddíl se podobně jako v předchozích měsících věnoval především přípravě na závody vlčat a světlušek. Kluci procvičili svou šikovnost při vázání nových uzlů a učili se jejich využití v praxi. Během hry také poznávali nejznámější a nejzajímavější české ryby, obojživelníky, plazy, ptáky, savce a hmyz, které umisťovali do příslušných zvířecích pavilonů. O odchodu starších vlčat do třináctého oddílu již bylo psáno minulý měsíc. Tato událost však měla za následek lavinu nových zájemců, kteří se během března dostavili na své první schůzky. 3. oddíl tak opět pomalu začíná naplňovat své řady.
Třináctka už má řady dávno naplněné, i proto jsou vedoucí rádi za pomoc Šebyho (Adam Šebek – 15 let), který si zvyká na zodpovědnou roli rádce oddílu. A nijak své kamarády nešetří. Několik kol „pětiminutového fotbalu“ rozhýbalo svaly kluků i holek, aby vzápětí napínali hlavy při zapeklitých kvízových otázkách. Kromě toho se děti věnovaly i tradičním skautským dovednostem, ke kterým patří uzlování, první pomoc, balení věcí na výpravu i na tábor nebo pohyb terénem při „Finské stezce“. Skauti a skautky z třináctého oddílu některé ze svých znalostí mohli uplatnit i v praxi při přípravě ohně, který každoročně zapalujeme na počest Tomáše Garrigue Masaryka a ke kterému zveme všechny občany města. Ti nejmenší si s sebou zpravidla berou lampiony, společně pak zpíváme u ohně lidové písně. Příští týden čeká starší skauty a skautky víkend v Brandýse na motiv „Junák 1948“ – děti si připomenou těžkou situaci, která při druhém zákazu mnoho skautů donutila vyměnit hnědý šátek za červený pionýrský.
Kromě všech zmíněných akcí proběhly v březnu ještě dvě výpravy. Vlčata se 22.3. vydala do Národního zemědělského muzea v Praze, kde je expozice s názvem „Od věku sloužím člověku“. Zde se oddíl seznamoval s tím, jak se vyvíjely obaly, které lidé od pravěku používají. Od osmikilové amfory, přes dvě kila vážící dřevěný soudek až po dnešní půlkilovou PET lahev. Díky dotazníku, který kluci do ruky dostali, se lépe v muzeu orientovali a lépe se s informacemi seznámili. Poté si ještě vše společně prošli s vedoucími, blíže si popovídali o vývoji obalů, jejich recyklaci apod. Zpáteční cestu šli kluci pěšky a hráli šipkovanou až do Holešovic. Tam se skupiny vystřídaly, ale díky malému, ba dokonce nulovému orientačnímu smyslu, kterým Jana vládne, se nakonec všichni spojili a dorazili do Kobylis společně. Po celou dobu vlčáci po Praze počítali kontejnery na tříděný odpad, nakonec jsme si soutěž vyhodnotili a sladkost dostali všichni, kdo poctivě počítali. Celý den bylo hezké počasí, pršet začalo až v Klecanech při výstupu z autobusu.
Stejný den se 13. oddíl vydal dobýt zříceninu Liběhrad, ležící u Vltavy. Na výpravu se vydalo dvacet dětí, na jednodenní výpravu neuvěřitelné číslo. Pro většinu nováčků to byla první výprava se staršími kamarády, proto jsme byli zvědaví, jak celou cestu zvládnou. Šlapali statečně, dvacetikilometrová trasa pro ně nebyla problém. Cestu nám zpříjemnilo několik pochodových her, jednak „Vlci“, kde svou obratnost a dobrý odhad prokázali Savče (15) a Šídlo (12), dále „Trefa“, při které si musel celý oddíl dávat pozor na pusu, protože každé slovo znamenalo riziko zásahu. Bezkonkurenčně „zvítězila“ Smíšek (15), která nasbírala deset trestných zásahů a obhájila tak pozici nejukecanějšího člena. Kromě toho se cestou podél Vltavy celá skupina úspěšně schovávala, šplhala a zahrabávaa se při dalších pochodových hrách. Důvěra v Savčin orientační smysl pak k plánované trase přidala jeden kopec navíc, ale navzdory všem útrapám jsme na Liběhrad dorazili opravdu na oběd a ne až na večeři. Na zřícenině Liběhrad jsme mohli obdivovat pozůstatky hradu (jedna zbořená zeď) a překvapilo nás setkání s neznámými rovery, kteří nám pomohli s přípravou ohně. Zatímco část členů dobývala Liběhrad, při čemž excelovali zejména Houbička (12) jako útočník a Maruška (14) jako obránce, část skautek s Kulihrachem probírala skautské zákony. Cestou zpátky se obloha začala zatahovat, proto jsme většinu plánovaných her zkrouhli a pospíchali na srub. Zmokli jsme jen symbolicky u Větrušic, aby nám nebylo líto, že taháme pláštěnky zbytečně. Přestože výprava byla dost náročná, Třináctka byla nadšená.
V dubnu nás čeká řada akcí: 5. dubna proběhne brigáda při které uklidíme srub i okolní pozemek. 12. dubna nás čeká okresní kolo Závodu Vlčat a Světlušek, těžká zkouška pro znalosti našich dětí a organizační schopnosti našich vedoucích. 26.4. oslavíme největší skautský svátek: oslavy na počest svatého Jiří, patrona skautů.
Skautské interview: 
Odpovídal Plaváček (Vojtěch Kučera, 9 let), člen 3. oddílu
Nejdřív bych se tě chtěl zeptat, jak dlouho chodíš sem do střediska?
P: Teďka chodím třetí rok.
A proč sem chodíš?
P: Oni začali chodit ve třídě Kuba s Tomášem, no tak já jsem to chtěl zkusit a pak se mi tady začalo líbit
Co se ti tady líbilo nejvíc za tu dobu?
P: No as mě nejvíc bavily výpravy, přespání a bitva s novinovejma koulema.
Vzpomeneš si na nějakou schůzku v posledním měsíci, která tě hodně bavila?
P: Měli jsme tady rozloučení se staršíma skautama, teda vlčákama co odcházeli do skautů, jsme jim psali dopisy. A pak jsme hráli třeba na schovku.
A na jakou akci se letos nejvíc těšíš?
P: Asi na skautskej tábor. Byl jsem tam minule i předminule. Mě asi nejvíc bavily ty zaklínači a čarodějky, jak jsme tam bojovali.
Dobře, děkuju!