Historie skautingu v Klecanech

Počátek skautování v Klecanech se datuje od roku 1936 – tehdy se dala dohromady skupina mladých lidí – a stal se jim vzorem první Židovský spojovací oddíl skautů z pražského Karlína. Tento oddíl v té době tábořil nedaleko Klecan na místě zvané Šulkovna. Na základě získaných zkušeností založila tato skupina chlapecký a dívčí oddíl a napojili se na středisko Junáka Roztoky. Mezi zakládající členy patřili například sestry: Marie Kaplanová, Anežka Bednářová, Růžena Rybáčková a bratři: Zdeněk a Richard Stanislavovi, Jaroslav Velíšek, František Pazderník, Jiří Kolář, Karel Kyncl, Ladislav Novák, Jindřich Hotový, Miroslav Stýblo, Václav Dus, Václav Soukup. Činnost těchto dvou oddílů byla zastavena po okupaci naší vlasti v roce 1939.
Po osvobození v roce 1945 byla činnost obnovena v pěti oddílech organizačně začleněných pod středisko Řež. Registrováno bylo 120 dětí. Do činnosti se zapojili další sestry a bratři (například Anna Černá – Pošvová, Drahuše Tintěrová). Pro svoji základnu si společně upravili opuštěný a značně zdevastovaný dřevěný srub v klecanském zámeckém parku. Činnost byla ukončena v roce 1950. V roce 1968 byl skauting v Klecanech obnoven, ale ani tentokrát neměla dlouhého trvání – pouhé dva roky. V již vlastním středisku Klecany bylo registrováno 130 členů v oddílech – skautek, světlušek a vlčat a oddíle OS. Během těchto dvou let se uskutečnily dva letní tábory v Kaplicích. Vůdcem střediska byl bratr Zdeněk Stanislav, jeho zástupcem byl bratr Jaroslav Velíšek. Vůdci oddílů a členy střediskové rady byly sestry Anna Černá, Drahuše Tintěrová a bratři Jaroslav Fiala, Miroslav Peroutka, Miroslav Berkman, Miroslav Vybulka a Oldřich Štemprok. Činnost se ze začátku provozovala na různých místech, ale potom byla postavena klubovna za klecanským hřbitovem. V roce 1970 byla ukončena činnost všech oddílů kromě prvního oddílu skautů, který dále pokračoval v činnosti v nově vniklé Pionýrské organizaci.

Dne 2. 12. 1989 obnovilo středisko Klecany svou činnost a po náboru uskutečněném 23. 4. 1990 bylo registrováno 110 členů v pěti oddílech. 1. roj světlušek vedla sestra Ivana Vojtěchovská, 2. oddíl skatů vedl bratr Miroslav Černý – Kid, 3. smečku vlčat vedl bratr Ivo Kurhajec – Fill, 4. oddíl skautek vedla sestra Irena Hakenová a sestra Svatka Pintová, vůdcem OS byl bratr Jaroslav Španinger. Vůdcem celého střediska byl bratr Zdeněk Stanislav, jeho zástupcem byla sestra Růžena Pacovská a zároveň byla výchovnou zpravodajkou pro dívčí kmen. Výchovným zpravodajem pro chlapecký kmen byl bratr Miroslav Peroutka, tajemníkem bratr Oldřich Štemprok, který byl zároveň předsedou Okresní rady Praha – východ. Hospodářem byl bratr Miroslav Stýblo a pokladní byla sestra Vlaďka Procházková. U oddílů ve funkcích zástupců pracovali Jan Beznoska – Speciál (3), Luboš Ježek – Sappy (2), Petr Ondrejka – Oťas (2). Středisko provozovalo svou činnost opět v původním srubu v areálu zámeckého parku. Ještě v tomto roce byly pořádány dva tábory a to týdenní tábor vlčat a světlušek v zámeckém parku v Klecanech a dvoutýdenní tábor skautů v Sedlicích u Blatné. V letech 1991 – 1993 pak byli pořádány střediskové tábory v Heřmanicích u Jablonného v Podještědí, v roce 1994 tábořil 2. oddíl v Sedlicích u Blatné a ostatní oddíly táboří opět v Heřmanicích. V roce 1995 celé středisko táboří v Heřmanicích.
Během těchto let se též událo několik změn. Tou první bylo v roce 1992 předání vedení střediska bratrem Zdeňkem Stanislavem do rukou bratra Miroslava Černého – Kida. Na místo vedoucího 2. oddílu nastupuje bratr Luboš Ježek – Sappy a ten pak předává oddíl v roce 1995 bratru Ondru Bulvasovi – Šlahounovi. Ve vedení OS vystřídal bratra Jaroslava Španingera bratr Václav Dus. Do 3. oddílu přicházejí z oddílu 2. bratr Martin Zadražil – (Luke) a bratr Martin Šípek – (Stydlín) a stávají se pravou rukou Filla ve vedení vlčat. Další změnou byla ztráta starého srubu – byl i se zámkem prodán. Město Klecany jako náhradu postavilo nový srub, který se nachází ve zbylé části parku. Tento srub je středisku od města pronajímán za symbolických 100 korun ročně. Aby nedošlo k nedorozumění – starý srub byl v majetku města. Srub byl středisku slavnostně předán do užívání 22. 4. 1995.
V roce 1996 tábořily skautky na Orlíku pod vedením své nové vedoucí sestry Marcely Ježkové a roce 1997 se pod vedením Mirka Černého – (Kida) uskutečnil dvoutýdenní putovní vodácký tábor. V těchto letech tábořili společně světlušky a skauti v Sedlicích u Blatné a vlčata v Borové u Náchoda.
V roce 1998 se událo několik změn. Vedení 2. oddílu skautů převzal bratr Ivoš Hlaváček a 4. oddíl skautek, se pro nedostatek členů, slučuje s 1. rojem světlušek. Tento rok tábořilo celé středisko v Heřmanicích. V roce 1999 pro dostatek členů obnovuje 4. oddíl skautek svou samostatnou činnost pod názvem Tillia Cordata, který vede sestra Míša Sedláčková – (Mispule). V tomto roce se opět táboří v Heřmanicích a stejně tak i v letech 2000 a 2001. V roce 2001 došlo z důvodu nedostatku členů ke sloučení 2. oddílu skautů s 3. smečkou vlčat pod vedením bratr Iva Kurhajce – (Filla). Tento rok je také ve znamení 65. výročí založení skautingu v Klecanech – na podzim proběhla oslava v sále Sportklubu, který byl zaplněn do posledního místa. Velmi nás potěšila přítomnost nejstarších žijících zakládajících členů klecanského střediska (bratr Jaroslav Velíšek, František Pazderník), které je také od roku 1995 nositelem čestného jména „Havran“.Tento název se vztahuje k osobě Václava Beneše Třebízského a jeho povídek. V roce 2002 došlo opět ke sloučení 4. oddílu skautek s 1. rojem světlušek pod vedením Ivany Vojtěchovské. V tomto roce tábořil 3. oddíl tři týdny v Heřmanicích a 1. oddíl tábořil dva týdny v Hrěbečné v Krušných horách. V této době nastupují nový vedoucí, kteří se vzdělávali ve skautingu pro budoucí potřeby střediska. Rok 2003 je opět plný změn. Bratr Miroslav Černý – (Kid) předává funkci vedoucího střediska bratru Ivo Kurhajcovi – (Fillovi) a sám se stává výchovným zpravodajem chlapeckého kmene, kde nahrazuje bratra Miroslava Peroutku – (Perďu). Zástupkyní zůstává sestra Růžena Pacovská – (Babačka), výchovným zpravodajem dívčího kmene je sestra Ivana Vojtěchovská – (Fredka) a místo bratra Filla vede 3. oddíl bratr Matěj Zach – (Stopař) – letitý zástupce tohoto oddílu. U 1. oddílu, který přebírá sestra Míša Sedláčková – (Mispule) ji zastupuje Jana Klausová ml. – (Janina). V roce 2005 se do čela 1. oddílu staví Janina a oddíl se vydává na novou, ne vždy lehkou a jednoduchou cestou.

Co vše naše středisko pořádalo

Naše středisko mezi jinými klasickými aktivitami jako jsou – Velikonoční a vánoční jarmarky, sbírky Tříkrálové, uctívání památek zesnulých v I. a II. světové válce, poklony památce prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka, svátku sv. Jiří 24. 4.,vzniku samostatného Československa 28. 10. 1918, pořádáním charitativních sbírek ve spolupráci s městem Klecany, výročních ohňů a výprav do blízkého okolí nebo do přírody Moravského krasu, Adršpašských skal, sjíždění řek Vltavy, Ohře, Sázavy, Berounky, Otavy, lyžařských výcviků v Krušných horách – Potůčky, Pernink, Hřebečná, Abertamy, Boží Dar, Klínovec, Adammello-Tonale –Ponte di Legno v Itálii, Hochficht v Rakousku,výstupu na Mont Blanc,Matterhorn, horolezeckých výprav do Francie – Ardes, Itálie Dolomity – Brenta, Finale Ligure,

výstupů v Julských alpách pod vedením bratra Miroslava Černého – (Kida) se zúčastnili: KarelTintěra,Irena Sedláčková,Slavomír Kapusta,Luke, Kulíšek, Kulihrášek,61/2 a 3/4, Stydlín, Mišpule, Lenora, Čudla.

– pamatujeme na nejmenší děti, pro které v oddílech vytváříme co nejlepší podmínky k přípravě na život a poznávání jeho krás, přátelství, dobrodružství a kamarádství. Parta mladých lidí skutečně zapálených pro věc skautingu je dokonalým předpokladem pro zdárné fungování střediska Havran Klecany. Jen pro zajímavost uvedu pár přezdívek, které vyvolávají náladu prožitých chvil pospolu: Speciál, Bobr, Kulda, Bílý maso, Peggy, Cibulka, Lexa, Šipka, Soudek, Babačka, Káně, Klíště, Kulička, Baribal, Kartáč, Bouček, Pinďa, Gumička, Čipera, Kulíšek, Špageta, Kulihrášek, Žlababa, Borůvka, Kvítko, Macek, Saxana, Lenora, Stydlín, Luke, Šlahoun (Drsoň), Bodlina, Mates, Karkulka, 6a1/2 a 3/4, TomaJerry, Viki, Tajnýeso, Raněný bůvol, Buba, Kolumbus, Junior, Mamut a naposledy Hyneček.

Na závěr se dovoluji připomenout, že toto vše děláme s nemalým počtem rodičů, kamarádů a přátel našeho střediska, kteří pomáhají a doplňují naše stavy všude, kde je to potřeba. Tímto jim děkujeme a přejeme si, aby to tak vydrželo i nadále, neboť si fungování skautingu bez nich nedovedeme a ani nechceme představit.
Za středisko Havran Klecany zdraví a s přáním suché cesty, slunce nad hlavou a radosti v srdci bratr
Ivo Kurhajec – FILL.