Rubrika: Letní tábory

Na Heřmanické tábořiště jsme dorazili v sobotu 4.7. odpoledne. Jeli jsme nejdříve vlakem do Jablonného v Podještědí a pak už jsme museli pěšky.Cestu nám „zpříjemnil“ teplý deštík, ale došli jsme plni optimismu a dobré nálady.

Louka nás přivítala 5ti tee-pee, kuchyní a jídelnou.To vše bylo dílem Roverů, ostatní čekalo na nás. Stavba dalších stanů nám zabrala následující dva dny. Alespoň se i ti nejmenší naučili držet sekyry, pily, kladívka i hřebíky.V úterý už byl celý tábor jak má být.Mohli jsme začít v klidu zahájit celotáborovou hru “Cesta na Jižní pól!“

Po celý zbytek táboření jsme se v jednotlivých etapách přibližovali našemu cíli.Mapovali jsme terén, stavěli psí saně, zachraňovali zraněné kamarády, překonávali překážky drsné přírody i měnícího se počasí, vařili na ohništi, zdolávali obrovské výškové rozdíly i vodní nástrahy…..

Pokud nám počasí dovolilo (bylo sice teplo, ale každý den nám louku pokropil letní déšť) hráli jsme hry, chodili poznávat okolí a samozřejmě i koupat na přírodní koupaliště do Heřmanic. Vše jsme prokládali skautskými vědomostmi, které se předávají z těch starších ( roverů, rangers ) na mladší ( skauty, skautky ) a z mladších na ty nejmladší ( vlčata, světlušky ). Do znalostí, které jsme si přivezli z pobytu v přírodě patřilo i umění kuchařské. Do tohoto taje jsme vnikli díky Žlababovi a Lídě, kteří nám hostili tělíčko dobrůtkami. Po čtyřech družinách jsme chodili do služeb, kde bylo potřeba sekat dříví, topit v kamnech, krájet, loupat, mazat, mýt nádobí a vše ostatní, co patří do kuchyně.

Ve stejných družinách jsme v noci hlídali tábor a drželi pospolu v naší cestě na jih.

Super zážitek byla i výprava do Liberce, kde jsme se bavili v IQ parku a ve vodním ráji s tobogánem a vířivkou.Oproti potoku, který teče přes naše tábořiště, to byl naprostý luxus. Největší nápor na naší kondičku byla záverečná etapa celotáborovky. Výšlap na Hvozd = Jižní pól = patří mezi ty náročnější akce. Ale dorazili jsme všichni a bez úhony. Odměnou nám byl kouzelný výhled do okolí i na náš tábor, který se z té výšky zdál mravenčí.

Celých 14dní jsme si zpříjemňovali chvíle volna kytarami, mandolínou a písničkami.Své kouzlo udělal i plápolající plamen několika ohňů a hlavně toho závěrečného. Byl super.Jen nás od něho vyhnala velká nepříjemná bouřka, která se přehnala nejen přes Heřmanice, ale i přes celé území naší republiky. Zpívalo se tedy do dlouhých nočních hodin v úkrytu jídelny. Nikomu se nechtělo spát, protože pak už zbývalo jen uklízet tábořiště a odjezd domů.

Vše toto prožili:

Borůvka + Anča, Hynek, Verča, Kája, Loki, Maruška

Viky + Bobr, Týna, Sofka, Hyneček, Tunelář

Buba + 6a1/2, Niki, Marek, Eva, Péťa, Kačka, Fausta

Máťa + Václav, Adéla, Lamba, Péťa Š., Anička

Kulihrach, Žlababa, Vlaďka, Pepíno, Mamut, Babačka, Fredka, Fill, Lída.

Bylo to fajn, bylo toho dost, tak zase za rok

– FREDKA –

Heřmanice u Jablonného v Podještědí 30.6. – 12.7. 2008

       CRISTO DE LA LUZ               

     Začínalo 8. století a k Toledským hradbám se přiblížily muslimské oddíly pod vedením Tarika. Křesťané se báli, že by Arabové mohli znesvětit sošku ukřižovaného Krista, která byla uctívána v jednom malém kostelíku blízko Valmardónské brány, a tak se rozhodli sošku schovat. Schovali ji do skryté vykotlané dutiny v jedné z vnitřních zdí chrámu. Před tím, než ji zakryli, rozsvítili u jejích nohou olejovou lampičku.

     Tento skutek zůstal po dlouhá léta zapomenut a o roky později dobyvatelé města si všimli malého kostelíku a přeměnili jej na mešitu. Stejně, jako další, které v Tolaitole vznikaly během arabské nadvlády.

     O staletí později se nové vojsko zastavilo u velkolepé městské pevnosti. Křesťanské oddíly byly připraveny znovu dobýt starodávný visigótský trůn a po dlouhém obléhání dosáhli svého cíle dne 12. července 1085. Ten den král kastilský Alfonso VI, v doprovodu Rodriga Díase de Vivar, Cedem Bojovníkem, vítězně vstoupil do Toleda starou bránou de Bisagra.

     Když se královská družina obrátila k Valmadónské bráně a kráčela před mešitou, přihodilo se něco podivuhodného. Královský kůň poklekl, a vzápětí to samé udělal oř Cida Bojovníka. Alfonso VI a jeho dobrovod si to vyložili jako vzkaz boží. Biskup Bernando požádal krále o svolení provést v mešitě obšírné prohledání, neboť se domníval, že takové znamení z nebes se vztahuje k něčemu, co se stalo v tomto malém muslimském svatostánku.

     V průběhu pátrání kastilskými vojáky jeden udeřil mečem do mezery ve zdi, která zněla dutě, a za všeobecného úžasu byl objeven krucifix i s lampičkou, která stále ještě svítila po více než třech stoletích.

     Bílá dlaždice před vchodem do mešity ukazuje místo, kde podle legendy poklekl královský kůň, což přineslo následné objevení „el cristo de la Luz“, kterýmžto jménem se od té doby nazývá i krásná mešita.

 A krásný kříž, symbol španělského svátku se znovu ztratil. nyní se španělská vláda domnívá, že drahá a vzácná pamětihodnost byla odcizena a požádala naše hledače historických památek o pomoc.

Že vám toto přijde známé? Ano, máte pravdu. Již od března světlušky putovaly po Evropě a hledaly Španělský krucifix.

Na táboře se jako tajná očka spojily s agenty interpolu (vlčata a skauti ze 3 oddílu) a začali pátrat spolu.

Navštívili Írán,

kde objevili mrtvého detektiva,

kterému byli v patách a který byl již na stopě zlodějům onoho kříže. Od chvíle, kdy ho našli mrtvého museli pátrat sami. Dopoledne si za lehké táborové práce vydělali dostatek peněz, aby mohli na pravý arabský bazar, kde měli za úkol vypátrat co nejvíce informací o zlodějích. Poté si koupili přesně to, co si tam koupili zloději a dozvěděli se, že zloději se vydali přes hranice do Indie, kde se snaží zdolat nějaký průsmyk.

Indie

Noční putování průsmykem, ne všechny skupiny došly v pořádku, první 2 skupiny zabloudily, ale statečně se vrátily zpět do tábora. Ostatní 2 přešly hranice do Bhutanu.

Bhútan

Bhútanský král jim dal úkol, za jehož splnění jim dá informace o oněch zlodějích. Proto skoro 2 hodiny skupiny vyměřovaly podle azimutu dálnici Bhútanského království. A za to se poté dozvěděli informace, že stopa vede do Číny.

Čína

V Číně si dopoledne dělali zbraně – papírové koule a odpoledne je čekalo zdolání skalnatých hor a skal.

(přechod lana s očky, přechod žebříku pomocí pojízdného lana nad hlavou, překonání lanového kříže a přechod přes kládu pomocí napnutého lana na straně)

Rusko

Večerní nástup přerušila honička nějakého ruského vojáka vrchním majorem interpolu Maisnerem,

který dával agentům po celou dobu putování instrukce.  Z vojáka "násilím" dostali, kdo kříž vlastní a druhý den si již všichni vydali na cestu.

Získání kříže zpět od zbohatlého Rusa Sergeje nebylo jednoduché, boj (papírovými koulemi) nebyl snadný, mnoho životů padlo, ale nakonec se podařilo ruské mafiány pobít.

Podařilo se i zatknout Sergeje

 a kříž vrátit Španělské velvyslankyni zpět,

která agenty za odměnu pozvala na pravou Španělskou fiestu.

       CRISTO DE LA LUZ               

     Začínalo 8. století a k Toledským hradbám se přiblížily muslimské oddíly pod vedením Tarika. Křesťané se báli, že by Arabové mohli znesvětit sošku ukřižovaného Krista, která byla uctívána v jednom malém kostelíku blízko Valmardónské brány, a tak se rozhodli sošku schovat. Schovali ji do skryté vykotlané dutiny v jedné z vnitřních zdí chrámu. Před tím, než ji zakryli, rozsvítili u jejích nohou olejovou lampičku.

     Tento skutek zůstal po dlouhá léta zapomenut a o roky později dobyvatelé města si všimli malého kostelíku a přeměnili jej na mešitu. Stejně, jako další, které v Tolaitole vznikaly během arabské nadvlády.

     O staletí později se nové vojsko zastavilo u velkolepé městské pevnosti. Křesťanské oddíly byly připraveny znovu dobýt starodávný visigótský trůn a po dlouhém obléhání dosáhli svého cíle dne 12. července 1085. Ten den král kastilský Alfonso VI, v doprovodu Rodriga Díase de Vivar, Cedem Bojovníkem, vítězně vstoupil do Toleda starou bránou de Bisagra.

     Když se královská družina obrátila k Valmadónské bráně a kráčela před mešitou, přihodilo se něco podivuhodného. Královský kůň poklekl, a vzápětí to samé udělal oř Cida Bojovníka. Alfonso VI a jeho dobrovod si to vyložili jako vzkaz boží. Biskup Bernando požádal krále o svolení provést v mešitě obšírné prohledání, neboť se domníval, že takové znamení z nebes se vztahuje k něčemu, co se stalo v tomto malém muslimském svatostánku.

     V průběhu pátrání kastilskými vojáky jeden udeřil mečem do mezery ve zdi, která zněla dutě, a za všeobecného úžasu byl objeven krucifix i s lampičkou, která stále ještě svítila po více než třech stoletích.

     Bílá dlaždice před vchodem do mešity ukazuje místo, kde podle legendy poklekl královský kůň, což přineslo následné objevení „el cristo de la Luz“, kterýmžto jménem se od té doby nazývá i krásná mešita.

 A krásný kříž, symbol španělského svátku se znovu ztratil. nyní se španělská vláda domnívá, že drahá a vzácná pamětihodnost byla odcizena a požádala naše hledače historických památek o pomoc.

Že vám toto přijde známé? Ano, máte pravdu. Již od března světlušky putovaly po Evropě a hledaly Španělský krucifix.

Na táboře se jako tajná očka spojily s agenty interpolu (vlčata a skauti ze 3 oddílu) a začali pátrat spolu.

Navštívili Írán,

kde objevili mrtvého detektiva,

kterému byli v patách a který byl již na stopě zlodějům onoho kříže. Od chvíle, kdy ho našli mrtvého museli pátrat sami. Dopoledne si za lehké táborové práce vydělali dostatek peněz, aby mohli na pravý arabský bazar, kde měli za úkol vypátrat co nejvíce informací o zlodějích. Poté si koupili přesně to, co si tam koupili zloději a dozvěděli se, že zloději se vydali přes hranice do Indie, kde se snaží zdolat nějaký průsmyk.

Indie

Noční putování průsmykem, ne všechny skupiny došly v pořádku, první 2 skupiny zabloudily, ale statečně se vrátily zpět do tábora. Ostatní 2 přešly hranice do Bhutanu.

Bhútan

Bhútanský král jim dal úkol, za jehož splnění jim dá informace o oněch zlodějích. Proto skoro 2 hodiny skupiny vyměřovaly podle azimutu dálnici Bhútanského království. A za to se poté dozvěděli informace, že stopa vede do Číny.

Čína

V Číně si dopoledne dělali zbraně – papírové koule a odpoledne je čekalo zdolání skalnatých hor a skal.

(přechod lana s očky, přechod žebříku pomocí pojízdného lana nad hlavou, překonání lanového kříže a přechod přes kládu pomocí napnutého lana na straně)

Rusko

Večerní nástup přerušila honička nějakého ruského vojáka vrchním majorem interpolu Maisnerem,

který dával agentům po celou dobu putování instrukce.  Z vojáka "násilím" dostali, kdo kříž vlastní a druhý den si již všichni vydali na cestu.

Získání kříže zpět od zbohatlého Rusa Sergeje nebylo jednoduché, boj (papírovými koulemi) nebyl snadný, mnoho životů padlo, ale nakonec se podařilo ruské mafiány pobít.

Podařilo se i zatknout Sergeje

 a kříž vrátit Španělské velvyslankyni zpět,

která agenty za odměnu pozvala na pravou Španělskou fiestu.

Heřmanice v Podještědí leží blízko Jablonného v Podještědí v Libereckém kraji.

Tato vesnice je malinká, ale obsahuje vše, co je pro konání tábora potřeba.

Vodu budeme brát z místní restaurace, sprchovat se budeme v blízkém kempu, kde je i rybník, do kterého se budeme chodit koupat. Věříme, že tam budeme chodit co nejčastěji, že nám počasí bude přát.

A jak vypadá místo, kde budeme tábořit? To uvidíte na následující fotky.

Na fotografiích je vidět louka, kuchyň a jídelna. Obě dvě stavby se budou muset po 3 letém chátrání opravit spolu s lávkami vedoucí přes potok.