Rubrika: Středisko

          9. března se v Sokolovně Veltěž opět konal tradiční skautský ples. Úlohy hlavního organizátora se tentokrát zhostil Panda, ale do přípravy se zapojila celá řada dalších roverů. Přestože ples má dlouholetou tradici, nebáli jsme se některých změn. Jednou z nejvýznamnějších byla vlastní obsluha – letos poprvé jsme zařizovali veškeré občerstvení včetně baru. Panda okamžitě rozpoznal, kde je místo hlavního organizátora a tak většinu plesu řídil zpoza pípy. Okolo sedmé hodiny již bylo přítomno dostatek hostů a tak byl ples oficiálně zahájen a Orchestr Petra Holuba začal hrát.

          Během večera vystoupila celá řada hostů. V osm hodin uchvátila zraky všech přítomných taneční dvojice Jana Šerclová a Jindra Helcl. Dalším vystoupením, sice méně uchvacujícím, ale o to více skautským byla přehlídka krojů, při které vystoupili členové našeho kmene, konkrétně Niki, Anče, Týna, Viki, a když se zadařilo, tak i Mamut. Postupně probíhalo také vyhlášení malé a velké tomboly pod vedením Borůvky.

          Půlnoční tečkou za formální částí plesu bylo kromě finále tomboly i vystoupení skupiny Crazy Breakers, které naladilo hosty na trochu uvolněnější notu. Parket se tak změnil v diskotéku pod vedením DJ Šramuse. Tanec i zábava tak pokračovali až do pozdních nočních hodin. Pro nás ovšem celý ples skončil až v neděli úklidem celé Sokolovny. Ohlasy na ples byly vesměs pozitivní, proto se těšíme na příští ročník!

                večerem provázel a článek napsal

Kapi

Pod článkem můžete vidět fotofrafie od Pavly.

Zde je fotogalerie od Martina Lemona:

http://www.klecany.cz/obsah/2013-skautsky-ples-9-3–859.html 

Akce roku 2013

Akce z let (ne)dávno minulých….

• 2010
• 2009
• 2008
• 2007

 Už nějakou dobu se více či méně snažím starat o areál a budovu našeho srubu. Když jsem se tedy rozhodoval, jaký projekt vytvořím ke své vůdcovské zkoušce (ROVEL+ 2012), akce spojená se zlepšením podmínek v areálu pro mne byla jasná volba ;).

Upoutávka na akci:

Na jedné z posledních schůzek v červnu jsem nechal všechny přítomné mladší rovery, rangers, skauty a skautky (členy 13. oddílu) -14 lidí – vyplnit jednoduchý dotazník, ve kterém jsem jim dal prostor pro vyjádření jejich názoru na areál srubu – Co se jim líbí, co se nelíbí, co by chtěli zlepšit a co jsou pro to ochotni udělat. Výsledky těchto dotazníků jsem zpracoval do tabulky.

Věci, které by chtěla třináctka změnit jsou (od nejvíc chtěných po nejméně):

1.             Předělat NATO

2.             Odstranit hromady dřev volně se povalující (obzvlášť staré podsady)

3.             Vyčistit zarostlý prostor u zdí

4.             Odstranit val ze dřeva mezi hrací plochou a ohništěm

5.             Uklidit nad srubem a znova tam vybudovat hřiště

6.             Odstranit loď šermířů

7.             Posekat trávu a kopřivy

8.             Upravit klubovnu třináctky + kuchyň

Většina dotazovaných byla ochotna přiložit ruku k dílu.  Moje akce tedy byla zaměřena na splnění těchto nedostatků (+ ještě tuna dalších cílů, které se ale týkají spíše ROVELU než této konkrétní akce/brigády).

Průběh:

V pátek večer, kdy akce měla začínat, se sešlo pouze málo mladých roverů. Konkrétně Kája, Anča a jediná pozvaná skautka Hynečková. Docela mně to rozhodilo, ale tak co… Všechny mladé jsem obvolal a krom Týny, která byla nedostupná se se všemi domluvil. Niki byla nemocná, Hynek, Hyneček  Petr Šimon slíbili dorazit v sobotu ráno – skutečně dorazili.

Jediný z mladých, o kom jsem měl jakš takš zprávy, byl Loki – měl dorazit v sobotu odpoledne – dorazil. Na pátek jsem měl připraveno několik programů, ale vzhledem k tomu, že přítomni byli spíš starší roveři, tak jsem se rozhodl harmonogram upravit – zahráli jsme si místo toho dvě psychohry (hodnotové orientace, morální usuzování). Ze zpětné vazby vyplynulo, že většina přítomných by asi radši, kdyby nebyly tak blízko po sobě (mezi nimi bylo pouze krátké frisbee). Nicměně většina se shodla na tom, že hry nebyly špatné a že pro ně měly přínos. Pak následovalo dobrovolné hraní na kytary a volná zábava.

V sobotu ráno jsme vstávali v 8 hodin, jak bylo plánováno. Po snídani jsme začali s prací. Dostavili se Hynek, Hyneček a Petr Š. Práce pokračovala až do cca 13. hodiny, kdy byla přerušena obědem. Po obědě jsme se opět s chutí vrhli na práci a pokračovali až do tmy. Čekala nás večeře, po které jsme si zahráli krátkou hru na probuzení a uskutečnil se program Rovering, který ve zpětné vazbě nebyl příliš kladně hodnocen, zároveň ale nebyl ani odmítnut a většina si z něj zřejmě něco odnesla. Po roveringu se taktovky ujala Janina a měla několik her a aktivit na vztahy ve skupině (kmeni). Zpětná vazba – velmi pozitivní. Po Janině jsem opět nastoupil já. Dali jsme krátkou a zábavnou pohybovou hru. Na lidech bylo vidět, že už by další přednášku a diskusi těžko zvládali (a i já byl z roveringu dost vykolejen) a tak jsem zařadil 3. psychohru – hra s tisícikorunou). Po této hře jsem už dal volnou zábavu – většina se koukala na film.

V neděli ráno jsme opět vstali včas (v 8) a v devět hodin už nanovo začali pracovat. Měl jsem v plánu, pokud vše dobře a rychle půjde, zařadit program "služba" po obědě, ale byli jsme v časové tísni a tak jsem ho nakonec nerealizoval. Kolem 14. hodiny byl oběd a po něm kvůli časové tísni rovnou práce. Po obědě se lidé postupně začali rozutíkávat domů (samozřejmě po domluvě se mnou) a práce jsme ukončili v půl sedmé.

Naše akce: 

Tábor 2012

Velikonoční jarmark

Tři králové 2012 

Letošní Oslavy levého a pravého břehu se podle mě vydařily. Nejen po organizační stránce naší, ale celkově po zážitkové :-).

Závod do vrchu, který bez nějakých "kiksů" a průšvihů dopadl dobře.  Jmenovitě chci poděkovat:

• Vlaďce za výbornou registraci, zapisování výsledků a následného vyhodnocování,
• Pepínovi za startování závodníků,
• Borůvce za komunikaci s ním a s námi:-),
• Lokimu za stopování (hodně důležitá role) a stejně tak
• Niki za zapisování čísel závodníků v pořadí jak dojížděli. 

 Taky chci moc poděkovat Mamutovi, který si vzal na starosti odpolední část dne a to Indiány v Klecánkách. Podle mě to dopadlo taky moc dobře, děti se nakonec objevily a když pak viděly pobíhat děti s indiánskými čelenkami, hlásily se další a další děti.Nakonec jich bylo 14, ne všechny od začátku až do konce, ale myslím si, že si to užily. Díky moc Mamutovi, který měl většinu programu, postavil a zboural teepee, Borůvce za výrobu čelenek, vypadaly fakt originálně, a Kulihráškovi a Lukášovi za pomocné ruce při stavění a při střílení z luku a za odvoz dvou teepeek v malém fusionu:-).  

Těším se zase za rok na podobně vydařenou akci a dobrou spolupráci

Janina Kovalská

Dlouho jsme přemýšleli, jak oslavíme svátek našeho patrona Svatého Jiří. Když já jsem byla malá světluška, připravovali pro nás roveři Klecanský pětiboj, což byl takový závod ve dvojicích a po lese jsme museli plnit různé úkoly.

Poslední roky byl Svatý Jiří oslavován jen ohněm a zpíváním u něj.

Letos to však vzal do rukou Máťa a řekl, že zkusí pro středisko udělat velkou hru.

Připravoval to spolu s Aničkou a Kulihráškem a já jsem to trošku připomínkovala (slušně řečeno:-).

Text od Matyáše

Dvojice se postupně vraceli ze zabití draka do srubu, kde už pro ně byl přichystán doplňovací program než dohraje i zbytek dětí. Mohly si zaskákat na trampolíně, zkusit bungee running, lakros, flusačky apod.

Kolem 19 hodiny byla večeře, těstovinový salát a po večeři se konečně podařilo poslední skupince zabít draka.

Následoval vážnější blok vedený Vlaďkou, kdy každý dostal svíčku a papír. Na papírek měl napsat svůj strach, čeho se nejvíce bojí, nechat si zapálit svíčku a položit jí na papír s nakresleným drakem. Poté odevzdaly papírky se strachem Vlaďce a každý si sfoukl svíčku.

Následoval přechod k slavnostnímu ohni, kde jsme přivítali rodiče a br. Peroutku. Viki zapálil oheň, zazpívali jsme Červená se line záře a poté jsem předala slovo br. Peroutkovi, který řekl něco málo o 100 letém výročí Junáka v Čechách, jak náš skauting vznikal a zase se rušil, obnovoval a opět zakládal.

Poté už se zpívalo u ohně a povídalo. V 9 hodin přišla slečna, která nás všechny překvapila tím, jak umí točit a házet se zapálenými koulemi na řetězu, takzvaná fire show, u které snad nikdo nedýchal.

Po tomto představení se většina lidí rozešlo domů, pomalu tam zůstávali jen ti, kdo tam spal. 13. Oddíl (skautky a skauti) pod vedením Kulihráška.

A jaké jsou ohlasy na letošní akci na Svatého Jiří? Pište nám je do diskuze pod článkem:-)

K Velikonocím neodmyslitelně patří jarmark. K Jarmarku neodmyslitelně patří pomlázky. K pomlázkám neodmyslitelně patří jejich pletení. A tak se 13. oddíl pod vedením Vikiho a mě v pátek odpoledne sebral a vyrazil na proutí.

Kde se ale takové proutí v okolí Klecan sežene? První možností bylo osvědčené „naleziště“ za Přemyšlenským rybníkem. To je ale od srubu pěkná dálka, takže hyperaktivní vitální 13. oddíl vyrazil obhlédnout, jaká je situace proutků v mokřadu za fotbalovým hřištěm. Nakonec tam bylo proutků až až. Vylovil jsem z kapsy nůž a dal ostatním instrukce. „Tak se dáme do toho. Vytáhněte si nože.“ 13. oddíl však na mou výzvu nereagoval. „Jste hluchý? Vytáhnout nože!“ Členové a členky oddílu po sobě dál nervózně pokukovali. A pak to mi to došlo. „Kdo tady má všechno nůž?“ Ruce zůstaly ve svislé poloze. Plesk! Ozvalo se, když jsem se praštil do čela.

Tak se 13. oddíl, vyzbrojený mým a Týniným nožem a dvojicí zahradních nůžek dal do sbírání. Nakonec se ukázalo, že proutků je hodně, nicméně jejich kvalita byla na úrovni východoasijského vyváženého zboží. Třináctka se vrátila s kupou proutků na srub a ještě před odchodem je setřídila vždy po osmi a jednom záložním pro každou potencionální pomlázku.

V sobotu ráno jsem se vydal na srub o něco dřív, abych napletl nějaké pomlázky dopředu a použil je jako ukázku pro Třináctku. Jak jsem se tak probíral seřazenými proutky, přemýšlel jsem, podle jakého kritéria je dávali k sobě. Délku jsem zamítl hned z prvního pohledu. Další teorií byla šířka. Ani ta se však nepotvrdila. V návalu zoufalství mě jako poslední kritérium napadla barva. Ale to bych celý 13. oddíl odsoudil k barvosleposti.

Nezbylo než znovu proutky seřadit. Po půl hodině jsem se dal konečně do pletení. Než přišli první členové 13. oddílu, podařilo se mi uplést tři pomlázky. Na pletení dorazili Tunelář (i s Šídlem), Viktor, Nitka a Maruška. Kromě mě jen Viktor uměl udělat pomlázku, takže jsem se to s jeho asistencí pokusil naučit i Tuneláře. Ten by možná i pomlázku upletl, ale vždy si vybral tak špatné proutky, že je buď zlomil, nebo výsledek jeho práce připomínal spíš koště než pomlázku. Nitka s Maruškou (ne)ochotně vyrobily cenovky a vázaly na hotové pomlázky pentle. Pak jsem se pokoušel naučit plést pomlázky i je. Po dvou hodinách bylo pár pomlázek napleteno a my se rozešli s tím, že kdo má zájem, může přijít i prodávat.

Zájem však z dopolední skupiny projevila jen Nitka. Z ostatních členů Třináctky přišli Adam a Jirka. Viktor pak přišel těsně před závěrem. Díky bohu jsem měl po ruce docela dost vlčata Janu, takže to nebylo zase tak hrozné. Hrozné však bylo počasí. Vítr byl tak silný, že sokolníkovi odfoukl Káně a to se vrátilo po dvaceti minutách. Jarmark se příliš nepovedl. Málo sluníčka → málo stánků →  málo lidí. Pár pomlázek se nám podařilo prodat, i když většina zákazníků byli rodiče vlčat a skálopevní přátelé střediska. Pomlázky, které se neprodaly, se nakonec rozdaly mezi třináctku a vlčata, která se mnou zůstala až do konce.

Z Třináctky chci poděkovat: Viktorovi, Tunelářovi, Adamovi, Jirkovi, Nitce a Marušce.

Mamut