Autor: Import
Obrok15
V roce 2015 jsme měli pár zajímavých akcí. Bohužel však naše velká lenost zapříčinila že z nich nejsou články.
Vzpomeňme alespoň jaké akce to byly:
- Viki na skautském táboře v USA
- 10. – 14. 6. Obrok 2015
- 31. 5. Paintball
- 14. 5. Perplex vol. V
- 8. 5. Středisková výprava
- 24. 4. Oslavy sv. Jiří
- 22. 4. stavění ohně sv. Jiří
- školení Webovky + Skautis
- Posezení na srubu se Zděndou
Z deníku Janiny: Středisková výprava
Měla jsem celé odpoledne na starost a tak jsem úplně zapomněla na okolní svět. A když mi kolem 18 hodiny přinesli dítě, že už by asi chtělo pít, vzpomněla jsem si, kde jsem a co mám za další povinnosti. Takže, ne že bych měla po skončení programu volno a mohla jít na večeři, ale šla jsem krmit a uspávat. Proto jsem možná z výpravy přijela v neděli tak unavená. Účastnit se programu a ještě se starat o dvě malé děti – v mezičasech. Ale mě to baví. Mohla bych zůstat spát s holkami, ale stejně jsem se sebrala a šla k ohni za lidmi, které mám ráda.
Svatý Jiří 2015
- Svatý Jiří
- Jaroslav Foglar – Jestřáb
- Odboj slezských skautů
- Jiří Navrátil
- Antonín Benjamín Svojsík
- Olave Baden Powell
- Svatá Anežka Česká
- A Obnovující členové našeho střediska
2. 11. se Savče, Smíšek, Šeby, Viktor Pudil a Viki vypravili do lanového centra Proud v Praze na Vysočanech.
3. oddíl – Kejklíři je chlapecký oddíl střediska Havran Klecany, jehož kořeny sahají až k roku 1990. Po Fillovi a Stopařovi převzal vedení 3. oddílu v roce 2009 na svá bedra Mamut (Pavel Hurt). Spolu s ním se na vedení 3. oddílu podílí také Janina (Jana Kovalská), Panda (Lukáš Kovalský), Savče (Kateřina Savková), a Viki (Viktor Pudil).
Proč zrovna Kejklíři? Váže se k tomu krátký příběh. Kdysi dávno vedoucí 3. oddílu Stopař nabídl vlčatům, zda by nechtěla sponzorovat některé ze zvířat z pražské zoo v Tróji. Klukům se tento nápad hrozně líbil, proto už se předháněli v tom, komu rodiče dají více peněz na sponzoring. Jenže Stopař je velmi rychle vyvedl z omylu tím, že vlčata si na sponzorování budou muset vydělat sama a rodiče jim nedají ani halíř. Problémem byl také výběr zvířátka, které bude sponzorováno. Vlci již byli bohužel zabraní, proto se vlčata rozhodla pro nějakého dravého ptáka. Jednoznačně nejkrásnější byl orel kejklíř a tak se nakonec vydělané peníze použily pro sponzorování tohoto dravce. Odtud pochází jméno Kejklíři.
Aktuálně se 3. oddíl skládá z 26 vlčat, rozdělených do čtyř družin. Kromě silných Žraloků a vznešených Orlů tu máme také majestátné Lvy a mocné Supy. Vlčata jsou kluci od sedmi do jedenácti let. 3. oddíl se pravidelně schází každý pátek od 17:00 do 19:00. Kromě schůzek jezdíme na výlety a výpravy, účastníme se střediskových akcí a společně s ostatními oddíly jezdíme na letní tábory (vždy prvních 14 dní v červenci).
Na schůzkách hrajeme hry, sportujeme, chodíme do přírody, učíme se (nejen) skautským dovednostem a seznamujeme se s myšlenkou skautingu.
Pokud máte rádi přírodu, hry, fajn partu, rozvíjení svých dovedností a učení se novým věcem, přijďte se k nám podívat.
Hurt Pavel – Mamut
Vedoucí 3. oddílu
Pokřik 3. oddílu – Kejklířů:
Hip, hip,hurá!
Vlčata jsou dravá!
Hip, hip, hurá!
Vlčata jsou hravá!
Hip, hip, hurá!
Pojďte si hrát s námi!
Hip, hip, hurá!
Do střediska Klecany!
Program 13. oddílu
Život je změna a změna je život. Toto rčení je pravdivé samozřejmě i ve Skautingu. A ani já jsem se nestal výjimkou. Tento rok jsem se totiž měl stát rádcem (Mauglím) třináctého oddílu, což mi udělilo vyšší zodpovědnost za program a také za celý oddíl. A změna proběhla i ve třináctce. Při přestupu mladších členů z vlčat a světlušek náš počet vzrostl z deseti na nějakých dvacet pět. A z toho důvodu to chtělo i změnu v oddílovém programu na táboře.
S vedoucími třináctky jsme se jednohlasně shodli, že našemu oddílu uděláme promyšlený a zaměřený táborový program. A vzhledem k tomu, že jednodenní vojenský výcvik z minulého roku měl kladné ohlasy, rozhodnuto bylo tedy, že na táboře si naši skauti projdou tvrdým a nelítostným „Army“ programem.
Hned první den po dostavení tábora, tudíž v pondělí, se nic netušící třináctka sešla před hospodářským stanem. Čekal tam na nás důstojník Kapi. Pronesl zde krátkou uvítací instruktáž, na které se děcka dozvěděla, o co jde.
Jedna údajná výtržnická skupina zabraňovala skautingu v jeho normálním a stále udržovaném chodu, takže nám bylo jasné, že jejich aktivity musely být zastaveny. A o koho vlastně jde? Tato skupina sabotérů si říkala „Rozvraceči Skautingu“, neboli zkráceně „RS“.
Ještě tento den se oddíl seznámil s naším nejvyšším velitelem, armádním generálem Cool-I-Hrachem. Od něj jsme obdrželi notýsky se seznamem hodností, kde každý začínal na hodnosti vojína.
Načež následoval lehký drill. Zatím nevycvičená a nesehraná třináctka se odebrala do lesíka, kde vynesla vhodné klády, které byly následně osekány a přeneseny k ohni. Na konci programu byl každý za jejich činy a výkony spravedlivě povýšen.
Náš výcvik pokračoval praktickou činností. Každý člověk, který přijel do tábora, si mohl pravděpodobně všimnout vázané houpačky, židle, nebo držáku na ešusy. Tyto úžasné a nepřekonatelné „vylepšováky“ se staly další častí tréninku. Předem rozdělené tři týmy nejdříve našli všechny útržky nákresu, který Rozvraceči roztrhali a schovali po táboře. Po úspěšném nálezu všech papírků se každé skupině rozdal jeden úkol, načež se začalo s prací.
Po třech hodinách stavění se v táboře ocitly nové stavby. Jak jsem již předtím napsal, šlo o houpačku, židli a držák na ešusy. Jenže ne tak úplně to dopadlo dle představ našich nadřízených. Houpačka neměla sedačku, držák na ešusy neměl plochu k odkládání a židle… no Ehm… Jaksi se rozpadla dříve, než se k ní přiblížil Kulihrášek, aby jí vyzkoušel. Zkrátka, nikdo nedokončil celou stavbu. Znamená to, že jsme byli nuceni dodělat je jindy.
Středeční program nebyl „Army“. Hráli jsme hry, které už jsme vymýšleli Smíšek a já, jakožto rádci Třináctky. Smíšek pořádala seznamovací hry například „pantomima“ nebo „živé pexeso“ a já jsem se poté ujmul „hry o vlajku“.
Spolu se čtvrtkem jsme dostali trochu více volna od armády a nastal sportovní den. Každý si prověřil své jednotlivé dovednosti v různých typech sportu. Kapi nás prověřil v běhu na padesát, sto metrů a jeden kilometr, dále v hodu průmyslovým kladivem nebo CTM, k čemuž Kulihrášek přidal zaškolení do horolezecké schopnosti slaňování. Každý byl dobrý v něčem jiném a někteří jedinci, kteří měli opravdu zájem, si vybojovali odborku sportovce kterou se dnes pyšní na svých krojích. Mezi ně patří zejména David (Hermiona), Ztracenej a Nitka.
V pátek nás čekal veliký souboj se silným nepřítelem. Nafasovali jsme mýdlo a dali jsme se do boje se spodním prádlem, které nám leželo ve stanech už týden. Po tomto těžkém souboji nás čekaly „Američtí Elitní Potatoes“ aneb „Brambory“. Pomocí silných zbraní – škrabek jsme vymetli s nepřítelem podlahu. Avšak boj se neobešel bez zranění v podobě Davidovy rozbité hlavy. Nic vážného to však naštěstí nebylo. K večeři si celý tábor upekl buřtíky a zde u ohně naši členové nafasovali nové přezdívky. Rockey (Petr Skala), Black (Kuba Černý), Tee-Pee (Matěj Bláha) a Matla (Bára Machová). Načež nás další dva dny čekala výprava…
Z výpravy se do tábora unavená a zmořená třináctka vrátila navečer v neděli, kde na nás čekali někteří nemocní, kteří se bohužel nemohli zúčastnit. (Andy, Headshot, David a Ztracenej)
V pondělí, den po výpravách, měl celý tábor odpočinkový program při kterém Elvis bravurně zvládl zdravovědu, za což si posléze vysloužil odborku „Pomoc Bližním“.
Cesty se spojily. V úterý se třináctka, vlčata a světlušky sešli na společném programu. Nejdříve odpoledne spolu se světluškami třináctka malovala těly na papír. Poté odpoledne s vlčaty hráli hru na pašeráky.
Středa byla naplněna celotáborovým programem, ale den na to ve čtvrtek se opět muselo na vojnu. Nacvičovala se poslední technika – sebeobrana. Výcviku se zde ujmul dobrý učitel Kapi a tak se skauti měli na co těšit.
A od nácviku sebeobrany už zde byl jen malý krůček k závěrečné zkoušce. Boj s RS.
Odehrálo se to všechno v pátek. Třináctka se s Rovery sešla v nedalekém lesíku, kde se vysvětlila pravidla hry a šišková válka mohla začít.
Urputný boj začal fiaskem ze strany třináctého oddílu. Roveři vyhráli na plné čáře, a proto bylo nutné zabojovat.
V druhém kole se síly vyrovnaly a skauti předvedli moc dobrý výkon.
Třetí kolo už bylo opět ve prospěch RS z čehož vyplývá, že třináctka nedokázala Rovery porazit. Takže i nadále budou sužovat náš klidný život ve středisku Havran.
A co myslíte vy? Budou mít skauti další příležitost pochytat ty „zpropadené“ RS? Kdo ví…